Drobečková navigace

Úvodní stránka > Historie a památky obce > Obecní prapor a znak

OBECNÍ PRAPOR A ZNAK

Autor předpokládaných návrhů znaku Hřivínova Újezda vycházel především z faktu, že obec získala své jméno po místních vladycích Hřivínech z Újezda. Jejich erb popisuje heraldická literatura  jako štít se dvěma až třemi rybami – slanečky pod sebou a se třemi pštrosími pery v klenotu, tinktury známy nejsou.

J. Pilnáček jej dokládá popisem pečetí Václava Hřivína z Újezda z r. 1509 (kompletní erb) a Hřivína z Roštítek z r. 1390 (jen klenot se třemi pštrosími pery). Shodně popisuje i erb, vytesaný na náhrobku Magdaleny Hřivínové z Újezda (+1581) v Kralicích nad Oslavou. Pro větší objektivitu je ovšem na místě upozornit, že sám zřejmě tuto památku neviděl, neboť ve štítě nejsou ryby, ale patrně tzv. calty, případně jiný podobný druh středověkého pečiva (!). Neznamená to sice, že původně ryby v erbu Hřivínů z Újezda nebyly, pro naši větší jistotu však přece jen chybí více pramenných dokladů. Především z tohoto důvodu jsou Hřivínové z Újezda v návrzích prezentováni jak třemi slanečky, tak klenotem – třemi pštrosími pery.

Výhodou volby této figury je navíc skutečnost, že byly i klenotem erbu Zástřizlů, dalších  významných majitelů vesnice (červené mezi dvěma stříbrnými). Ti jsou v návrzích připomenuti ještě částí heraldické lilie a přidanou červenou barvou (ve štítě nosili stříbrnou heraldickou lilii v červeném poli).

Jinou důležitou, v návrzích uplatněnou, figurou je s lilií spojený dvouramenný, tzv. patriarší, jinak též cyrilometodějský, kříž, prezentující místní kapli. Dominantní modrá barva, event. její spojení se stříbrnými vlnitými břevny, symbolizuje vodní toky na katastru obce.

Z návrhů znaku vychází i jednodušší návrhy obecní vlajky, respektující zásady a zvyklosti současné české vexilologické tvorby.

  

znak obce